OH 2016: Jak střelba Rubia málem připravila Španěly o bronz
22. 08. 2016, 12:00 » Analýzy - Autor: Jan Moucha
(zdroj: Nbasket.cz)
Ještě než se pustíme do rozpitvávání neduhů hlavního španělského rozehrávače, myslete, prosím, na jednu věc:
Zbožňujeme Rickyho Rubia.
Ricky ztělesňuje krásné týmové pojetí basketbalu. Jeho přihrávky jsou kouzelné, nadpozemské, často neskutečně složité, jindy nádherně jednoduché. V obraně Rubio nedaruje rozehrávačům ani milimetr místa na palubovce, otravuje protihráče jako hmyz a svým tlakem nutí soupeře ke ztrátám. Na hry do Ria se mu původně ani nechtělo jet, to kvůli úmrtí jeho matky, která v květnu podlehla rakovině. Nakonec se však na turnaj se svým týmem odhodlal.
Rickyho Rubia zkrátka musíte mít rádi.
I přes to všechno ale musíme být upřímní a hodnotit jeho hru na palubovce nezaujatě. A nezaujatá pravda je taková, že Rubio svou přítomností na palubovce vysloveně škodil hře Španělů. Je to smutné, ale je to tak a bylo tomu tak v průběhu celého turnaje. Rubio odehrál v Riu průměrně 17 minut za zápas a utkání o bronz nebylo výjimkou - trenér Scariolo nechal Rubia na palubovce pouhých 16 a půl minuty.
Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá. Rubio se bojí střílet. Obrana Australanů ho pokaždé, kdy neměl míč a stál na perimetru, naprosto ignorovala. Španělé s Rubiem hráli de facto ve čtyřech proti pěti, což si proti týmu jako je Austrálie v utkání o bronzovou medaili zkrátka nemohli dovolit. Pokud nevěříte, podívejte se sami na to, jak Rubiův obránce opakovaně vypomáhá beze strachu z toho, že by Ricky mohl vystřelit:
Španělé vysněný bronz nakonec získali, zejména proto, že v klíčových momentech Rubio seděl na lavičce. Nám, fanouškům mladého rozehrávače Minnesoty Timberwolves, ale nezbývá nic jiného než doufat, že se Ricky v nadcházející sezóně střelecky chytne. V opačném případě by totiž jeho hodnota v NBA mohla jít rapidně ke dnu.