Léta v odstupu (1988-1992)

V sezóně 1988 měl Bird nejlepší čísla ve své kariéře, i přesto se však Celtics nedokázali poprvé v pěti letech dostat do finále NBA, když ve finále konference podlehli nepříjemnému Detroitu. Následující sezónu odehrál Bird jen 6 zápasů a poté podstoupil operaci levé a pravé paty. O rok později se vrátil, ale začal mít problémy se zády, kvůli kterým se již nedostal do své dřívější formy. Ale i přes tyto zdravotní trable zůstal Bird na sklonku své kariéry jedním z nejlepších hráčů v lize. Ve svých posledních třech sezónách měl průměry přes 20 bodů, 9 doskoků a 7 asistencí na zápas, se střelbou lepší než 45%.

Tělo Larryho Birda se v té době začalo hroutit. Jeho problémy se zády byly horší a horší. Poté, co v sezóě 1990-91 vedl Celtics ke statistice 29 výher a 5 proher, vynechal Bird 33 zápasů kvůli kořenovým nervům v zádech. Následující rok vynechal 37 zápasů kvůli operaci plotýnky, ale i tak dokázal proti Portlandu zaznamenat 49 bodů. Během semifinále konference 1992 proti Clevelandu vynechal Bird čtyři ze sedmi zápasů.

Léto roku 1992 byla jeho poslední profesionální basketbalová zkušenost. Odešel však parádně, když se spolu s hráči jako Magic Johnson nebo Michael Jordan zúčastnil Olympiády v Barceloně. Bylo to poprvé, co z USA mohli přijet profesionální hráči. Americký tým je považován za možná nejlepší, jaký kdy byl sestaven. „Dream Team,“ jak se tomuto týmu přezdívá, nezaváhal a ve velkém stylu vyhrál zlatou medaili.
Hned po Olympiádě Bird ohlásil svůj odchod do důchodu. Ukončil svou kariéru s průměry vyššími než 24 bodů, 10 doskoků a 6 asistencí na zápas, se střelbou 49.6% z pole, 88.6% šestek a 37.6% z perimetru. Chvíli po oznámení jeho odchodu, Celtics vyvěsili číslo 33 ke svému stropu.